Září 2010

Preview: Pohár Sokolů 2010

20. září 2010 v 22:47 | Gonz |  Turnaje
A je to tu zase. Proklínaný, nanebevzatý, zatracovaný a věhlasný Pohár Sokolů. Prazvláštní turnaj pro amatéry, který však někteří berou jako Mistrovství světa. Poté co přesně před rokem Jan Nečas ohlásil, alespoň co se Jelimanů týče, odchod ze scény, se v jen lehce pozměněné sestavě vrací s týmem The Crescendolls.

Projeďme si stručně historii Jelimanů. (V KFC by řekli: Projeďme si ty kyblíky společně)
V roce 2005 (prvním konaném na Biskupském gymnáziu) se tehdy ještě jako outsideři představili Jelimani skrze ambiciózní tým, který má však velké Sokoly teprve před sebou. Tým vedený Pavlem Mertou a Adamem Grůzou, kde se ukázali i takoví harcovníci jako Hyňál se Slezákem došel do čtvrtfinále, kde ve vypjatém zápase s tehdejším strojem na vítězství, Karlem Brno, sehrál velmi atraktivní zápas. Po obdrženém gólu, vyrovnal legendární hlavou Jakub Hedija, zkušení Kódlové však v druhém poločase rozjeli brankostroj a my se tak museli spokojit se šestým místem. Výkon tehdy ještě šestnáctiletých potažmo patnáctiletých borců však byl příslibem (věkový průměr nám tehdy ale nemilosrdně srazil Hyňál, v té době ještě známý pod přezdívkou Hyňajs).

Co čert nechtěl, i léta páně 2006 jsme se poroučeli z turnaje po zápase s mistrem, tentokráte v základní skupině a dokonce po penaltách. Psychický tlak, který penaltový puntík uvalil už i na
věhlasnější exekutory, tehdy nevydržel dnes už ostřílený matador Jan Nečas - velké momenty však všem potenciálním fandům (kterých jsou určitě miliardy) vrátil až za rok. V roce 2005 už za nás nenastupoval Hyňajs ani Slezák, naopak jsme se mohli shledat jak s postrachem všech útočníků Pavlem Mertou, tak s Janem Hedijou i s nesmrtelným Ádíčkem, který dovedl i svého bratryse.

Opojení rychlými špunty na nás čekalo v roce 2007, kdy jsme ve vyhecovaných špilech vždy slízli smetanu. Jako velká posila se ukázal Mikoláš Nozar, známý pod pseudonymem "míchač z knihkupectví". Cena pro nejlepšího střelce neminula Jakuba Hediju, který se s deseti zásahy zapsal do klubu kanonýrů.

Rok 2008 se nesl ve znamení odvety Tomáše Slacha, který nás po spanilé jízdě zařízl v semifinále únikem ze začátku druhého poločasu. Bronz nám tak pořádně zhořkl.
No a naposledy jsme se na BiGy setkali v roce 2009, poprvé s mezinárodní posilou Osmanem Badrim ze Sudánu. Osman ukázal, že i v Africe se hraje dobrý fotbal a spolu s Davidem Marečkem patřil k oporám Jelimanů. Nepochopitelný zkrat ve čtvrtfinále nás však stál v souboji s Olašskými Romy medaili.

A co letos? Merta - Mareček, Raputa, Svoboda, Nečas, Beránek. Toť šest mohykánů pro kambek na Pohár sokolů. Co říci na závěr? Titul. Pro nic jiného si letos nejedeme.